- Nerozmazlujte mě.
Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu, já vás jen zkouším.
- Nebojte se být přísní a pevní.
Mám to raději – s nastavenými pravidly se cítím bezpečněji.
- Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky.
Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
- Nedělejte ze mě menšího, než jsem.
Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „ velký“.
- Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti.
Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.
- Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžká provinění.
Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
- Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád.
Nejste to vy, koho nemám rád, ale vaše moc, která mě omezuje.
- Nechraňte mě před všemi následky mého jednání.
Potřebuji se taky naučit snášet obtíže a bolest.
- Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním.
Dokážu se s nimi vyrovnat.
- Nenapomínejte mě pořád, nesekýrujte mě.
Musel bych se bránit tím, že budu hluchý.
- Nedávejte ukvapené sliby.
Pamatujte si, že se cítím špatně, když se sliby nedodržují.
- Nezapomínejte, že se neumím vždy vyjádřit tak, jak bych chtěl.
Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
- Nepokoušejte nadměrně mou poctivost.
Dostanu strach a pak lžu.
- Nebuďte nedůslední.
To mě úplně mate.
- Neříkejte, že mě nemáte rádi.
….i když dělám někdy příšerné věci.
- Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti.
Pro mě jsou skutečné a moc pro mě znamená, když se snažíte mi porozumět.
- Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.
Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
- Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit.
Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
- Nezapomínejte, jak rychle vyspívám (dospívám).
Je to určitě těžké držet se mnou krok, ale prosím – snažte se.
- Nezapomeňte, že nemůžu dobře vyrůst bez spousty lásky a porozumění.
…….ale to vám nemusím říkat, ne?